Polemika k úpravám v RŘ pro rok 2012
04.01.2012 16:16
Muškaření se podobně jako ostatní rybolovné metody v poslední době rychle rozvíjí a pominu-li lov s francouzskou nymfou, ubohou náhražkou muškaření, blížící se více plavané, lze jednoznačně fenoménem posledních let označit chytání na stojatých vodách (stojácích), ať již rybníčkách, rybnících, přehrádkách a přehradách.
Nic nového pod sluncem, v zahraničí tak již loví dlouhá léta a i u nás občasný nadšenec nahodil na pstruha v rybníce. Samozřejmě tak jako je Anglie kolébkou muškaření, je stejně tak i kolébkou lovu na pstruhových stojácích. Díky Angličanům se tak rozšířily i obzory a možnosti všech muškařů.
Co k tomu vedlo a vede u nás? V první řadě otevření se světu po revoluci, nové a výkonnější náčiní, tím dané rozšíření možností muškaření a v neposlední řadě totální úbytek ryb na revírech ČRS, vyjma VIP revíru na Vltavě v Boršově a od letoška na Mži v Plzni.
Díky účinné a sprosté lobbistické politice ČRS zůstala tato organizace posledním totalitním komunistickým molochem, jenž přežije vše, takže o soukromém a efektivním hospodaření na tekoucích vodách si dodnes můžeme nechat jenom zdát. Tato skutečnost naštěstí přivedla mnoho soukromých majitelů rybníků a jiných stojatých vod k jejich obhospodařování a sportovnímu rybolovu na nich.
Pro kapraře je to skvělý počinek, pro pstruhaře v uvozovkách, protože většinu stojáků musím označit jako bídu s nouzí. Napůl kapr se pstruhem, v létě zelená voda bez kyslíku, avšak zaplať Pán bůh za to.
Vhodných revírů pro stojaté muškaření je v ČR mnoho, avšak velká část má zbytečně statut vodárenských nádrží, mnohé slouží k běžné kaproidní rybařině a tak se smutkem musím konstatovat, že jedinou regulerní stojatou pstruhovou vodou je ú.n. Labská ve Špindlerově Mlýně. Svojí rozlohou až 30 ha dle napuštění, hloubkou do 30 m, vždy čistou, studenou a kyslíkatou vodou je přímo předurčena sportovnímu lovu pstuhů, sivenů i lipanů.
Na přehradě již 6 let hospodaří Rybářské sdružení Špindlerův Mlýn a osobně si myslím, že s dobrými výsledky, nicméně zdá se mi to stále málo. Vysadí se velké ryby, odchytají se a další již není jednoduché sehnat. Když vidím, co stojákových pstruhařů jezdí do Anglie, Holandska, Belgie, Dánska včetně moře, říkám si, proč nemůžeme mít stejnou vodu u nás, kde nebude problém ulovit pstruha 60 a více cm.
Jenže vždy je to něco za něco. Budeme-li chtít lovit takovéto ryby, nesmí se bohužel beze zbytku brát. Pro letošní rok jsme proto připravili nový Rybářský řád, který se pochopitelně mnohým nebude líbit, avšak doufám, že zvýší kvalitu zarybnění přehrady a tím i kvalitu zážitků, které si z lovů odneseme a že tento postup časem všichni návštěvníci Labské ocení.
Princip je jednoduchý. V úseku „A“ – u hráze- se budou moci ponechávat pouze duháci a siveni ve velikosti od 30cm do 40 cm, což je cca 0,4 až 0.7 kg. To by k jídlu mělo stačit a původní druhy ryb jako je potočák a lipan budou celoročně hájeny. Stejně tak i zlatá forma duháka. Dále budou celoročně hájeny všechny lososovité ryby nad 40cm.
Troufnu si tvrdit, že pokud tato pravidla budou platit a budou dodržována, nebude rybář, který za den neuloví alespoň jednu trofejní rybu. Na dodržování pravidel současně dohlédne nově posílená ostraha revíru.
Máme demokracii, a proto Vás žádám a prosím, zúčastněte se této polemiky formou diskuze pod článkem, nebo ankety na hlavní straně a dejte nám vědět, co si o této problematice myslíte. Snažíme se pravidla nastavit tak, aby vyhovovala Vám, návštěvníkům Labské a doufáme, že prováděné úpravy povedou k Vaší spokojenosti.
Miloš Zeman, RYBÁŘSKÉ SDRUŽENÍ ŠPINDLERŮV MLÝN
