Suchá muška na Labské
03.07.2012 19:19
Uprostřed jednoho červnového týdne jsme si zavolali s kamarádem Martinem, abychom si posdíleli své zážitky a dojmy. Já z právě proběhlého 1. ročníku Muškařské školy a Martin ze svého prvního „štikopobytu“ ve Švédsku. A vzhledem k tomu, že ve Švédsku žádná očekávaná muškařská „štičí nirvána“ neproběhla, dohodli jsme se, že si zajedeme spravit chuť a kam jinam než na Labskou.
Vzhledem k tomu, že už se chvíli známe, nepřekvapila Martina moje žádost, odložit odjezd, protože prostě nestíhám. A stejně by tomu bylo i naopak. Po tradičním kafi na benzínce přijíždíme kolem 16 hod k Labské. Začíná nezbytný rituál sestavení prutů, nafouknutí bellyboatu, nasoukání se do brodících kalhot a výběr té správné mušky. Protože máme tentokrát k dispozici jen můj bellyboat a já na něm strávil prakticky celý předchozí víkend, přenechávám tuhle kratochvíli kamarádovi, vyzbrojuji ho jedním z posledních 2 exemplářů Labské jepice a posílám ho na své oblíbené místo, kde se vždycky nějaký ten potočák nechá na suchou mušku zlákat.
!Všechna videa lze přehrát v HD kvalitě!
Sám vyrážím na proudnou vodu s vidinou úlovku parádního lipana na suchou mušku. Také testuji „novinku“ ze světa ujímaných návazců, kterou mi poradil Miloš Zeman v průběhu Muškařské školy. Právě o ní píšu samostatný krátký článek. Je to pro mě opravdová revoluce…
Na proudné i stojaté vodě probíhá solidní sběr, takže očekávám, že si oba skvěle zachytáme. Jako první rybu zdolávám lipana. V půlce června jich sem, jako každý rok, bylo vysazeno přes 3.000ks. Jedná se o roční, až dvouleté ryby ve velikosti kolem 15 cm. To je pro každého muškaře dobrá zpráva, v budoucnu tak lze očekávat další úlovky krásných lipanů. Jenže teď tahle horda hladových rybek sebere z hladiny všechno, co by mohlo být k snědku. Postupně však zjišťuji, že jsou na přítoku místa, kam je větší ryby prostě nepustí, a tak se nabízí možnost selektovat lovené ryby nikoliv velikostí a typem mušky, ale výběrem správného místa.
Jakmile tato místa nacházím, začíná muškařina, o které asi každý z nás sní. Kulisa loviště mi trochu připomíná moje oblíbená videa z Nového Zélandu. Proudná, mělčí a křišťálově čistá voda, velké hladké balvany – Labáky, sbírající ryby, na hloubce mírně nazelenalá voda, každou chvíli ohnutý prut a na něm ryba, která využívá síly proudu a odvíjí metr za metrem šňůru z mého muškařského navijáku…
Souboje s rybami se snažím zaznamenat na kameru, ale v počáteční fázi vždy musím upřednostnit zdolávání před natáčením a tak publikovatelná videa vznikají až ve chvíli, kdy už je ryba prakticky zdolaná a zmůže se jen na posledních pár otoček či slabších úniků po proudu. Několik opravdu pěkných ryb mi nedává šanci a 0,16mm Stroft doslova ustřelí o první ostřejší kámen v řečišti. Je vidět, že jsou to divoké ryby, které svoje stanoviště dokonale znají a dokážou využít síly proudu ve svůj prospěch.
Zároveň skvěle ovládají únikovou strategii: „Když už nevíš kudy kam, rozjeď se co nejrychleji přímo proti muškařovi.“ Nám pak nezbývá, než bleskově stahovat šňůru, ale i tak většinou jen bezmocně sledujeme, jak se napětí povoluje a ryba získává zaslouženou svobodu.
Miloš Zeman mi při jedné z debat na toto téma prozradil, jak se dá tomuto oblíbenému rybímu triku účinně zasáhnout při muškaření z bellyboatu. Okamžitě po zaseknutí ryby je třeba zabrat a rozjet se směrem od ryby. Může to vypadat komicky, když si představíte, jak se třeba s trofejním potočákem naháníte po přehradě, a místo zdolávání mu se mu prakticky snažíte ujet, ale jde o to, udržet napnutou šňůru a kontakt s rybou. A pokud to bude ryba zkušená, pravděpodobně na Vás několikrát během zdolávání tenhle trik vytáhne. Takže teď víte, jak tomu čelit.
Po cca 2 hodinách přiřáží Martin s bellyboatem ke břehu, nadšeně mu sděluji, jak jsem si senzačně zachytal a očekávám podobné zprávy. Martin však jen paběrkoval a s jednou zdolanou rybou se moc nadšeně netváří. Proto se domlouváme, že budeme po zbytek dne chytat spolu a uvidíme. Během pauzy na břehu jsme ještě zkontrolováni RS a kontrola plynule přechází v přátelský rozhovor, až je načase ho ukončit a opět vyrazit na ryby.
Brodíme úžasně čistou, lehce nazelenalou vodou dál od proudu a vyhlížíme kolečka na hladině. Na můj vkus se nám poměrně dlouho nedaří chytit rybu. Ale najednou, přesně ve chvíli, kdy Martin zamotal návazec, přestává foukat vítr, slunce vykouklo z mraků a ryby neuvěřitelně ožily. Na každý hod zdolávám parádního sivena, jenže jakmile je Martin připravený chytat, zatahuje se, začne pofukovat vítr a aktivita ryb okamžitě opadá. Ale my chytáme dál, až přichází podvečer, vítr definitivně utichá a na přehradě začíná masivní sběr.
Házíme přímo na sbírající ryby a prakticky na každý hod zdoláváme rybu. Je to úžasná chvíle. Tak úžasná že nás to po několika zdolaných rybách přestává bavit. Nahodit, počkat se sebrání, přiseknout, dopnout šňůru, zdolat, vyháčkovat, pustit. A tak pořád dokola, trochu jednotvárné. Co nás na tom sakra baví? :-) Možná očekávání, že naše suché mušky sebere z hladiny opravdu parádní ryba a ne siven průměrné velikosti 40cm
Protože jsme nechali dostatečně odpočinout proudný úsek, přesouváme se postupně na něj, v očekávání pěkného potočáka. Toho jsme se však nedočkali a pro ryby kolem 35cm jsme ten večer projevovali jen málo nadšení. Proto brodíme opět více po proudu, do klidnější vody, kde zkoušíme lovit na pupu chrostíka. Chytáme už jen na jeden prut a Martin na pupu přesvědčil pár ryb.
Když zhruba hodinu před půlnocí konečně procitáme z „Labské nirvány“ je venku tma, jsme hladoví, žízniví a unavení. A absolutně ponoření do muškařiny jsme ztratili pojem o čase a nezvládli jsme tak ukončit lov ve 22:00, takže jsme nechtěně porušili RŘ, k čemuž se přiznáváme a za což se omlouváme. Na řadu teď přichází neoblíbená fáze balení a převlékání, k tomu ještě pod tlakem, protože Martin slíbil drahé polovičce, že dorazí domů do Kolína nejpozději, opravdu nejpozději do půlnoci :-)
Protože jsem ve svých posledních výpravách na Labskou chytal převážně na suchou mušku, mám teď v plánu se více věnovat streamerování. Ty správné streamery mám vytipované, teď nezbývá, než se dostat k vázání a pak na Labskou. Předpokládám, že to jako obvykle bude stát zato...
Text, foto a video: Chose